sobota 26. ledna 2013

Jak mi tatínek udělal radost

Nepamatuji si přesný den, ale když tenhle týden jednoho dne taťka přijel z práce, měl pro mě a mamku připravené překvapení. Na stole před námi ležel novinami zakrytý "kopeček", zpod kterého taťka vytáhl nejprve kytici rudých růží pro mamku a poté kytici žlutých růží pro mne. Dalším překvapením pro mne byl pytel se směsí neloupaných ořechů (prosila jsem ho totiž o neloupané buráky). Směs obsahuje vlašské ořechy, lískové ořechy, mandle a pekanové ořechy (pekanové jsem ještě nejedla). Vše ve skořápkách (mandle ve skořápce vypadají vážně moc hezky.)



+ Vám přidávám ukázku mých "tukových" zásob aneb ořechy na scénu

Mandle, vlašské ořechy, lískové ořechy, slunečnicová semínka, dýňový semínka, lněná semínka
(Zapomněla jsem ještě na sezamová semínka a mák. Ten mám ale namletý až od dnešního oběda, proto tu chybí.)
Mandle jsou spařené a sušené na radiatoru a teď nádherně křupou, i když paní poradkyně říkala, abych jedla mandle se slupkou (nechápu z jakého důvodu). Už jsme je ale měli doma takhle spařené, protože jsem si je udělala a druhý den s ní náhodou mluvila, když šla mamka vyzvednout čaje.
 Z loupání vlašáků mám naprosto zničené prsty.
Mohla jsem ještě vyfotit nálož smetanových jogurtů, tučných tvarohů, smetan a šlehaček na vaření (na zapékání), co mamka nakoupila, když se dozvěděla, že jinak jdu do nemocnice. (Pěkně se čertila, když teď taťka nakoupil polotučné, protože v Penny smetanové zřejmě nevedou, zkrátka je tam nenašel.)

26.1. 2013

Dnešek je zrovna jeden z těch lepších dní. Ano, opět jsem nemohla usnout, v noci se vzbudila snad 10x a ráno brzo vstávala, ale náladu jsem i přesto měla vcelku dobrou. Nejspíš proto, že jsem hned ráno jela s mamkou ke kadeřnici ( po více než půl roce jsem byla u kadeřnice). Bohužel, nebyla jsem objednaná a tak kadeřnice měla čas pouze na ofinku. To jsem ale moc dobře věděla. Takže z mojí "patice" s délkou asi do půlky obličeje, kterou jsem nosila přehozenou vpravo, se rázem stala ofinka nad oči. Zkrátka už jsem nutně potřebovala změnu! Odcházela jsem nadmíru spokojená a nemůžu se na tu parádu vynadívat. Malý kousek vlasů pryč a jaká je to hned změna! Jsem opravdu nadšená s nejraději bych šupem chvátala alespoň do školy, aby to každý viděl. (Fakticky mám dnes dobrý den) A i pod čepicí vypadá lépe. Za 14 dní už jsem objednaná na celkové stříhání. Protože se mi lámou a padají mi vlasy, potřebuji zastřihnout konečky a dodat vlasům tvar. Navíc jsem zjistila, že mám teď každou stranu jinak dlouho, jak tam byla ta patka. 


Tento obrázek jsem kadeřnici ukázala, když se zeptala, jak si tu ofinku představuji. Ještě v židličce jsem váhala, jestli opravdu zkrátit a teď rozhodně nelituji!

Odpoledne mne babička vytáhla asi na třičtvrtě hodiny ven se projít. Nechtělo se mi, protože dneska byla příšerná zima a navíc jsem se bála, že mi chce "vyhučet" díru do hlavy kvůli tomu všemu, co se děje, ale nakonec mě přemluvila. Kupodivu o mém problému nepadlo ani slovo.

Musím Vám sdělit jednu příhodu z dnešního večera. Mamka pekla bůček pro tátu a bráchy k večeři (mám pocit, že ho poslední dobou taťka chce nějak moc často). Tentokrát jí ale stále plaval ve vodě a vůbec se nechtěl vypéct tak, jak to tátovi chutná. Najednou však v troubě začalo maso prskat a když mamka troubu otevřela, vyvalil se obrovský oblak černého dýmu a neuvěřitelný smrad (jak v troubě to maso prskalo, tak se to na stěnám začalo připalovat.) V celé kuchyni se nedalo dýchat, trouba zaprskaná... maso ale musela dopéct a při každém otevření nový oblak. Mamka samozřejmě nadávala, že už to v životě nebude péct a lítala po domě, otevírala okna a utěrkou mávala kolem sebe, aby ten čoud šel rychleji ven. Ovšem není to poprvé, co takto pečení bůčku dopadlo. Rozčílená je do teď, protože měla v plánu péct tvarohový závin, na který už má zadělané těsto a nachystanou nádivku, a tak musí celou troubu nejprve pořádně umýt. Já smrdím taky, protože jsem s té době právě chystala večeři (mamka mě zaúkolovala) a pak ještě vyklízela myčku.

A dnešní jídlo? 
Fotek je tentokrát málo.

Oběd
Kynuté knedlíky se švestkovými povidly, strouhaný perník, mletý mák, tvaroh, máslo + kuřecí vývar (není vyfocený)
(Knedlíky jsem balila v pátek, mamka řekla, že budou na sobotu. Dneska jsem žadonila, že je nechci jíst a uvařím si něco jiného. Všechny prosby byly marné a opět jsem si vyslechla, že se snažím porušovat to, co mi řekla paní Náměstková. Alespoň jsem si to posypala sama tím, čím jsem chtěla a trochu si to polila máslem, protože jsem prostě musela.)

Večeře
Pečené plněné žampiony, řecký salát, tmavá bageta
(Zase recept paní Náměstkové. Nejspíš dodám i recept. S náplní jsem mírně bojovala, ale snědla jsem.)

Proto přidávám ještě jídlo z pátku. To jsem vstávala jako do školy, protože jsem i do školy šla. Jen na jednu, první hodinu. Kvůli písemné práci. Napsala jsem ji za 2 a šla zase domů. Ještě jsem vyřídila pár "organizačních" záležitostí u třídní profesorky a už jsem si to směle vykračovala vstříc domovu. Tedy spíš dědovu autu.

Snídaně
2 plátky žitného chleba, 2 plátky sýru Eidam 30%, odstředěné mléko s Protifarem (3 odměrky)
Svačina
Choceňský smetanový jogurt, jahody, kiwi, mandle a dýňová semínka


Oběd
Pečené kuře, rýže
(Kůži jsem odstranila.)
Večeře
Pohanka s restovanou paprikou a rajčetem, 3 plátky kuřecí šunky, ledový salát
(Nebyla jsem schopná to sníst. Udělalo se mi šíleně zle a mamka mě stále nutila a nutila, až jsem to nějakým způsobem teda snědla. Samozřejmě výčitky a deprese.)


PS.: Začínám mít tendence ubírat si z porcí a tajně vynechávat nebo rapidně zmenšovat svačiny. Nejhorší je, že si uvědomuji, jakou kravinu dělám a uvědomuji si to i v tu chvíli, kdy to dělám, ale zkrátka se nemohu zastavit.

Jídla posledních dnů

Je to dost dlouho, co jsem přidala fotku nějakého jídla, a tak se mi jich v mobilu nahromadilo spousty. Už ani nevím, které jsem zde již prezentovala a které ještě ne. Proto se to v tomto článku pokusím napravit a udělám hromadné shrnutí všeho, co jsem snědla.
(Podotýkám a připomínám, že v pondělí tohoto týdne (21.1. 2013) jsem byla donucena najet na novou skladbu stravy pod pohrůžkou hospitalizace s nemocnici, pokud váha opět klesne, a tak se od úterý (22.1. 2013) jídlo maličko mění)

Snídaně:
16.1. 2013 (středa)
1 celozrnný černý žitný chléb, cca 1 lžička měkkého tvarohu, 1/2 kiwi + mátový čaj
(než jsem si uvědomila, že chci fotit, už jsem krájela)

17.1. 2013 (čtvrtek)
Světlá slunečnicová kostka, 2 plátky sýru Ementál 45%, 1/4 malého jablka + mátový čaj
(před zakousnutím)
(po zakousnutí)




18.1. 2013 (pátek)
Ovesná kaše z vody (25g suchých vloček), banán, slunečnicová semínka (cca 13g) + Protifar (3 odměrky)
23.1. 2013 (středa)
2 žitné chleby, cca 1/2 lžičky másla, 2 plátky debrecínské pečeně + mléko s Protifarem (3 odměrky)


Svačiny:  
17.1. 2013 (čtvrtek)
školní svačina
 Ve skleničce se ukrývá Olešnický tvaroh a v termosce zázvorový čaj s citronem

A modrá krabička skrývá šťavnatý ananas na dopoledne

21.1. 2013 (pondělí)
školní svačina
Jaké tajemství se skrývá v taštičce?

Přeci moje svačina
Ve skleničce opět Olešnický tvaroh (na dopoledne i odpoledne), jablko, v červené krabičce rajče s paprikou na odpoledne

A ananas s pomelem na dopoledne

23.1. 2013 (středa)
svačina v domácím prostředí
Choceňský smetanový jogurt, mandarinka, vlašské ořechy a lžička medu ( k té jsem byla donucena)

Obědy:

12.1. a 13.1. 2013 (sobota a neděle)
Čočková polévka
16.1. 2013 (středa)
školní oběd
Vařené hovězí maso, rýže, fazolky (v koprovém "přelivu")

17.1. 2013 (čtvrtek)
školní oběd
Zeleninový bulgur, kuřecí maso + porková polévka
(Kompot jsem dala spolužákovi. A podotýkám, že v jídelně nikdy porci nedojím, jsou velké.)

18.1. 2013 (pátek)
Špagety (90g v suchém stavu), tuňák ve vlastní šťávě, zakysaná smetana, rajče
(Obrovská porce, ale musela jsem to sníst. Opět jídlo z receptů od poradkyně.)

19.1. 2013 (sobota)
oběd v italské restauraci
Rizoto se špenátem, cibulí, mozzarelou a parmazánem
(Předtím ještě jako předkrm plátek ciabatty (musela jsem ochutnat, nikde jsem ji nejedla).)

20.1. 2013 (sobota)
Rajčatová polévka s nočky
20.1. 2013 (sobota)
Bramboráky nasucho s teplým kysaným zelím

21.1. 2013 (pondělí)
školní oběd
Švestková omáčka se zvěřinou, rýže + bramborová polévka
(Kuskus už byl vybrán, tak jsem zvolila tohle, ale bez knedlíků. Opět nedojedeno a zákusek putoval mladšímu bráškovi.)

22.1. 2013 (úterý)
školní oběd v domácím prostředí
Pstruh na másle, šťouchané brambory a doma dělaná cibule s jablkem
(Před preparací)
Pstruha dělají ve škole moc dobře.
(Po preparaci)
23.1. 2013 (středa)
doporučený "přibírací" oběd
Vepřový plátek, zapečené brambory s cibulí a smetanou + rajčatová polévka s nočky
Večeře:
12.1. 2013 (sobota)
Vepřové nudličky (cca 100g), žampiony, polníček, cherry rajčata, bílá bagetka
14.1. 2013 (pondělí)
Bílý chléb, 1/4 lžičky plnotučné hořčice, 2 kolečka Olomouckých tvarůžků, okurka
(Dříve mi nechutnali (hlavně kvůli tomu zápachu), ale teď si je jednou za čas dám. Navíc je mám napsané v jídelníčku od poradkyně.)


16.1. 2013 (středa)
Treska na másle a kapce olivového oleje, žampiony, ledový salát, tmavá bageta

17.1. 2013 (čtvrtek)
Teplý brokolicový salát, cherry rajčata, plátek celozrnného černého žitného chleba
(Toto jídlo pochází z receptů od paní Náměstkové. V nejbližší době dodám.)

18.1. 2013 (pátek)
Kuřecí nudličky s hlívou ústřičnou, ledový salát, plátek celozrnného toustového chleba
(Z receptů paní Náměstkové.)

20.1. 2013 (neděle)
Játra po benátsku, ledový salát, kuskus s kari a chlli vločkami
(Další recept od paní Náměstkové. Játra mi nikdy moc nechutnala, ale na tento způsob je sním i já a pokud nejsou každý týden (táta je miluje), i si na nich jsem schopna maličko pochutnat.)

21.1. 2013 (pondělí)
Treska po švédsku, paprika, vařený brambor
(Opět recepty paní poradkyně. Večeře se u nás podle jejích receptů vaří hodně často.)

22.1. 2013 (úterý)
Míchaná vejce, bílý chléb s máslem, zelené vařené fazolky, paprika
(To už začal můj přibírací režim, proto tolik tuků.)

23.1. 2013 (středa)
Zeleninový salát s balkánským sýrem, bílá houska
(Bílkoviny to obsahuje a ta houska? Taťka přivezl čerstvé a nějaké sacharidy musím vždy k jídlu mít. Jen jsem si pak vyčítala, že to nebylo celozrnné pečivo. Zrovna teď je to u mě ale úplně jedno :/)


čtvrtek 24. ledna 2013

24.1. 2013


I přesto, že celý den neprosedím ve škole, si nejsem schopná najít chviličku na napsání smysluplného článku a večer se to snažím dohnat. Musím však přiznat, že mi poslední dobou vůbec nelezou do hlavy nápady na psaní článků. Možná je to i těma příšernými depresemi, které mne teď každý den doprovázejí na každém kroku. 
Jídlo jakž takž zvládám, i když při jedení tučných mléčných výrobků se mi chce zvracet a večer mám po celém dni příšerné výčitky. Už třetí den mám nafouklé, tvrdé břicho a mám pocit, že každým okamžikem zkrátka musím prasknout. Samozřejmě jsem z toho nervozní a deprese se vždy prohloubí. 

Jsem doma a když nad tím teď přemýšlím, vůbec si nedokážu představit, že bych byla ve škole. Jen sedím, koukám a mlčím. Bez jakéhokoliv náznaku nějakých emocí nebo toho, co se mi právě honí hlavou. Jako loutka. Okolo očí se mi dělají tmavé kruhy. Při každém česání v hřebenu zůstává dost vlasů. Na kostrči mám modřiny ze sezení a na ruce modřinu z odběrů.
Vracejí se tendence zmenšování si porcí. Dnes jsem vyšplhala na váhu, kde se ukázalo 48,5 kg, což je dobré znamení, jelikož se vidina hospitalizace začíná oddalovat. Bohužel, se tímto vracejí zlozvyky. Vždy, když se mi na váze číslo zvýšilo, měla jsem sklony k zmenšování nebo vynechávání jídel. A právě dnes jsem tu snahu měla znovu. Šidit režim.
Dopoledne jsem volala paní Náměstkové o radu s nafouklým břichem a při té příležitosti jí sdělila, že váha se pohnula směrem vzhůru. Moje "radost" však ihned opadla, když mi oznámila, že tučným mléčným výrobkům se nevyhnu až do 50-ti kg. Sevřelo se mi hrdlo, chtělo se mi plakat a křičet zároveň. Nenávidím to!!! 
Chci z toho šíleného kruhu ven. Vůbec nevím, jak na ty příšerné deprese, výčitky a stres. Už nemám ani sílu brečet (nebo došly slzy). Často si v duchu nadávám za svou pitomost a neschopnost se z toho rychle dostat (i přesto, že vím, že "rychle" je to nemožné).

Zítra mám namířeno na 1 hodinu do školy, kvůli opakovacímu testu z českého jazyka. Nechci pak uhánět dopisování. Hrozilo mi neklasifikování z dějepisu, ale moje třídní profesorka a školní výchovný poradce v jednom byla tak ochotná, že dějepisářce vysvětlila, o co se jedná a ta mne nakonec klasifikuje (chyběla mi pouze známka z ústního zkoušení --> něktěří profesoři si na to u nás však potrpí).


Na závěr něco málo z dnešního jídelníčku:
(Připomínám, že od úterý jsem v "rychletloustnoucím" režimu (nevím, jak jinak nazvat ten nával tuků, který mám předepsaný od výživové poradkyně))

Snídaně
2 celozrnné černé žitné chleby + cca 1/2 lžičky másla + 2 plátky kuřecí prsní šunky a zázvorový čaj s citronem

Dopolední svačina
cca 1/4 vaničky tučného tvarohu smíchaná s "kapkou" odstředěného mléka + jablko +  skořice + vlašské ořechy a mandle

Večeře
brambory + brokolice + rajče s ledovým salátem
K obědu jsem měla rozmixované vařené vepřové maso s bramborem na doporučení paní Náměstkové, abych se zbavila toho tvrdého nafouklého břicha (večeře byla také na její doporučení). A odpolední svačina obsahovala strouhanou mrkev s cca 1 lžící sýru cottage, vlašskými ořechy a dýňovými semínky (mrkev byla opět na doporučení výživové poradkyně).

středa 23. ledna 2013

Nestíhám, nestačím, nezvládám...

Omlouvám se! Už je to pár dní, co jsem přidala poslední článek. Bohužel, uzavírání známek se neodkladatelně a neúprosně blíží, a tak jsem dala přednost škole. Naštěstí se to vyplatilo, a proto se opět mohu věnovat Vám, i přesto, že blog zatím nemá moc velké ohlasy :/ (nejspíš někde dělám "chybu").
Měla jsem připravený opravdu rozsáhlý článek shrnující průběh dní, kdy jsem se blogu nevěnovala. Nakonec jsem ho ale celý smazala. Uvědomila jsem si, že je naprosto zbytečné tu rozebírat, co jsem dělala a nedělala. Důležitá je jen jediná informace. ZHORŠIL SE MŮJ STAV!
V pondělí opět nastal čas pro pravidelné hlášení váhy. Klesla. Z 48,5 kg na 48,2 kg. Ano, není to velký pokles, ale já jsem již v ohrožení života. Dostala jsem "ultimátum". Pokud se do příštího pondělí (28.1.) váha nezvýší, bude mi vystaveno doporučení pro hospitalizace v nemocnici. Dokonce už i vím, kam by mě "šoupli". Od tohoto dne se mi rapidně zhoršil psychický stav. Každý den probrečím alespoň hodinu, jsem na sebe naštvaná, nadávám si,.. kam to povede, to netuším. S mamkou jsme se dohodli, že pro tento týden vynechám školu a budu doma, aby měla kontrolu nad tím, co jím a abych odpočívala a váha se pohnula směrem vzhůru. Mamka si myslí, že v nemocnici bych to nezvládla, vzhledem k mému nynějšímu psychickému stavu. I Paní Náměstková i má lékařka vidí hospitalizaci v domácím prostředí jako mnohem lepší variantu než nemocnici, ale pokud to nezanechá účinky, je zkrátka rozhodnuto.
A co mé přibírání obnáší? Smetanové tučné jogurty, tučné tvarohy, ořechy, smetany nejméně 33%, vepřové plátky,...zkrátka všechno to, z čeho mám největší hrůzu (kromě ořechů a semínek, i když mě tíží i to množství, kolik jich sním). Navíc jsem zjistila, že po smetanových jogurtech se mi chce zvracet. Alespoň, že jsou bílé. S příchutí bych nesnědla. Dneškem počínaje jsem se je naučila "vylepšit" tak, abych neměla to šílené nutkání na zvracení.
K obědu již na mě čeká zapečený vepřový plátek s bramborem a smetanou. Tuky, tuky, TUKY,..a žádný pohyb. Cvičení mám zatrhnuto. Předpokládám, že odpoledne, nebo alespoň večer na mě opět padne deprese. Po psychické stránce je to opravdu dost zlé a další sezení u psycholožky mám až za týden. A víte, co je nejhorší? Poprat se sama se sebou. Potlačit ty špatné myšlenky a pustit na svět ty dobré. V hlavě se mi svádí neuvěřitelný boj. Chci být zdravá, plná života, energie a síly. Chci sportovat, vypracovat si postavu a začít jíst potraviny podle svého životního stylu a uvážení (celozrnné potraviny, polotučné jogurty, odtučněné tvarohy, bílé maso, zeleninové přílohy,...). Na druhou stranu je zde stále ten strach.


Prosím o pomoc slečny, které ví, o čem mluvím. Holky, co vám pomohlo v těchto těžkých chvílích? Co jste dělali v době, kdy na vás padla deprese?

středa 16. ledna 2013

Pikantní salát s Jidášovým uchem

(V)
Recept na 1 porci:

100g zelí
1/2 menší cibule
4 Jidášovy ucha
sůl



na zálivku:
1 lžíce olivového oleje
1 lžička cukru
1 lžička octa
chilli koření (nejlépe drcené papričky i se semínky)

Do hrnku dáme Jidášovy ucha a zalijeme je horkou vodou - necháme stát. Zelí si nakrájíme na tenké nudličky. Cibuli nakrájíme nadrobno a smícháme se zelím. Jidášovo ucho, které mezitím změklo, nakrájíme na proužky a také vmícháme. Osolíme dle chuti. V malé mističce si smícháme olivový olej, cukr, ocet a chilli. Směs prohřejeme a horkou ji vlijeme na připravenou zeleninu. Promícháme.
Podávat můžeme opět s pečivem.

(Před podáváním salát můžeme ještě nechat odležet.)

Dodatek: Kvůli svému režimu jsem si do salátu jako přílohu zamíchala pár těstovin a musím říci, že na chuti vůbec neubraly. :)

Zelí na tenké nudličky.
Jidášovo ucho "za sucha".

úterý 15. ledna 2013

Květák "Mimoza"

(V)
Recept na 1 porci:

300g květáku
1 rajče
1 natvrdo vařené vejce
10g parmazánu
bazalka a petrželka

na zálivku:
1 lžička olivového oleje
1 lžička hořčice
2 lžičky citronové šťávy
půl lžíce mléka
sůl, pepř
1 stroužek česneku

Květák uvaříme domměka. Nastrouháme jedno vajíčko, přidáme sůl, pepř, třený česnek, olivový olej, citronovou šťávu, hořčici, mléko a dobře zamícháme. Květák posadíme doprostřed talíře, obložíme nakrájeným rajčetem, polijeme zálivkou a posypeme bylinkami a parmazánem.
Podávat můžeme s kouskem pečiva.

(Bude toho požehnané množství, ale toto množství odpovídá přesně jedné porci, navíc pro redukční dietu.(vysvětlení viz.níže))

Dodatek: Tento recept je přímo od paní Náměstkové (má a mamky výživová poradkyně). Je určen pro redukční dietu. Moje mamka redukční dietu drží, já mám za úkol přibrat. Tak jak je možné, že můžeme stejná jídla? Je to snadné. Já si zkrátka přidám o nějaké ty sacharidy nebo i bílkoviny navíc. Sama paní Náměstková mi řekla, ať si vařím podle těchto receptů, ale vždy k tomu přidám nějakou přílohu (rýže, těstoviny, kuskus,...). Ingredience jsou v kuchařce vždy popsány pouze na 1 porci a jsou doplněny označením, o jaký chod se jedná. (V=večeře, O=oběd)

15.1. 2013 - den plný optimismu

Včera jsem Vám slíbila smysluplný článek, a tak se teď o něj pokusím. 
Dnešní den jsem odstartovala sice dost brzy, ale za to s báječnou náladou, i přesto, že mě čekala pololetka z matematiky. Budík byl nastaven na 5:30 a v tento čas také nezklamně začal řinčet. Ovšem pro tentokrát mi to absolutně vůbec nevadilo. Už večer jsem si totiž naplánovala, pro mě přímo královskou, snídani. Nejsem se však pustila do její přípravy, zvládla jsem menší rozcvičku, kterou jsem si naplánovala na každé ráno (viz. včerejší článek). Dobře, uznávám, že to není nic moc extra, ale opravdu ráno nestíhám půlhodinová cvičení, po kterých ze mě potečou čůrky potu. Do školy dojíždím a dlouhé cvičení ani sprchu bych časově nezvládla. Ale pro začátek mi to stačí. :) A teď k té "slavné" snídani. Co že jsem si to vlastně "ukuchtila"? Rychlou ovesnou kaši s jablíčkem, skořicí, lněnými semínky a mandlemi. Mňam! 

Tak, to je ona. :) Po dlouhé době sladké snídaně.
Po výborné snídani, kterou jsem do sebe ke konci musela doslova naházet, jsem utíkala na autobus ve strachu, že mi ujede, ale díky sněhovým závějím jsem ještě asi 10 minut mrzla na zastávce. :D Paráda!

Ve škole jsem byla celý den přímo nalepená na topení. Je to už stará budova a netěsnící okna pěkně žerou teplo, ovšem památkáři nechtějí výměnu za plastová a škola nemá dostatek peněz na ta klasická. Díky tomu, jak jsem byla zmrzlá a navíc mi v hlavě běhaly myšlenky na nastávající pololetku a na to, jak se vůbec dneska budu stíhat nasvačit, jsem nedodržela své předsevzetí s vybíháním schodů, a tak jsem si to odpoledne  vynahradila a místo skoro hodinového mrznutí venku při čekání na autobus směr domů, jsem lítala po školních schodech. :D
V pohodlí a teple domova jsem si uvařila svůj oblíbený mátový čaj, a protože nikdo nebyl doma, jen tak jsem se posadila na gauč s horkým čajem v ruce a relaxovala. 


A jak jsem dneska baštila? (Chci říct, že všechny snědené potraviny si pečlivě zapisuji, i když povětšinou bez gramáží. Založila jsem si takový zápisníček stravy a skoro vždy pak večer celý ten den shrnu. Co se mi povedlo, co mi naopak dělalo potíže... Jednak kvůli tomu, abych viděla, jaké potraviny jsem snědla, abych je mohla opravdu poctivě střídat a také proto, abych sledovala své pokroky)

Snídaně: cca 2PL (cca 20g) ovesných vloček fermentovaných ve vodě, jablko, skořice, mandle a lněná semínka (dohromady cca 10g)
I. přesnídávka: cca 140g polotučný bílý jogurt
II. přesnídávka: kiwi
Oběd: kapustová polévka (1 lžíce), roastbeef, vařené brambory (malé množství) + teplá zelenina
Svačina: červená paprika + Protifar s vodou (3 odměrky)
Večeře: květák "Mimoza" + půl tmavé bagety


Uvědomuji si, že tomu dnešnímu obědu jsem moc nedala. :/ 1 lžíce polévky je zatraceně málo a já mám sníst alespoň 5. A ty brambory? Přiznávám se. Zkrátka jsem v nich najednou zase uviděla cukry a nedokázala tu myšlenku potlačit. Zprvu jsem jich snědla o mnoho méně, ale nakonec jsem se přeci jen maličko vzepřela a slupla ještě alespoň pár drobečků.
 NE! Tyhle myšlenky mne už víckrát nemohou přemoci. Moje vůle je a bude silnější a příště, jakmile se zase dostaví tento pocit úzkosti, se vzepřu ještě mnohem více.


Oběd.
Opravdu jsem si pochutnala, i když nejsem zrovna oblíbenkyně hovězího masa, ale to platí spíš u vařeného např.: v rajské omáčce. Pečené chutná lépe.
(Ostatním to vše plavala ještě v takové oranžové "omáčce" nebo spíše sosu. Slušně jsem paní kuchařku požádala, aby mi  moje jídlo nepolévala.)

Večeře.
V dalším článku se můžete těšit na recept. :)
(Může se zdát, že je toho málo, ale věřte, že toho květáku je opravdu hromada. Už v polovině jsem funěla s plným žaludkem a to prý ještě mamka z předepsané porce asi 50 g ubírala.)