sobota 26. ledna 2013

26.1. 2013

Dnešek je zrovna jeden z těch lepších dní. Ano, opět jsem nemohla usnout, v noci se vzbudila snad 10x a ráno brzo vstávala, ale náladu jsem i přesto měla vcelku dobrou. Nejspíš proto, že jsem hned ráno jela s mamkou ke kadeřnici ( po více než půl roce jsem byla u kadeřnice). Bohužel, nebyla jsem objednaná a tak kadeřnice měla čas pouze na ofinku. To jsem ale moc dobře věděla. Takže z mojí "patice" s délkou asi do půlky obličeje, kterou jsem nosila přehozenou vpravo, se rázem stala ofinka nad oči. Zkrátka už jsem nutně potřebovala změnu! Odcházela jsem nadmíru spokojená a nemůžu se na tu parádu vynadívat. Malý kousek vlasů pryč a jaká je to hned změna! Jsem opravdu nadšená s nejraději bych šupem chvátala alespoň do školy, aby to každý viděl. (Fakticky mám dnes dobrý den) A i pod čepicí vypadá lépe. Za 14 dní už jsem objednaná na celkové stříhání. Protože se mi lámou a padají mi vlasy, potřebuji zastřihnout konečky a dodat vlasům tvar. Navíc jsem zjistila, že mám teď každou stranu jinak dlouho, jak tam byla ta patka. 


Tento obrázek jsem kadeřnici ukázala, když se zeptala, jak si tu ofinku představuji. Ještě v židličce jsem váhala, jestli opravdu zkrátit a teď rozhodně nelituji!

Odpoledne mne babička vytáhla asi na třičtvrtě hodiny ven se projít. Nechtělo se mi, protože dneska byla příšerná zima a navíc jsem se bála, že mi chce "vyhučet" díru do hlavy kvůli tomu všemu, co se děje, ale nakonec mě přemluvila. Kupodivu o mém problému nepadlo ani slovo.

Musím Vám sdělit jednu příhodu z dnešního večera. Mamka pekla bůček pro tátu a bráchy k večeři (mám pocit, že ho poslední dobou taťka chce nějak moc často). Tentokrát jí ale stále plaval ve vodě a vůbec se nechtěl vypéct tak, jak to tátovi chutná. Najednou však v troubě začalo maso prskat a když mamka troubu otevřela, vyvalil se obrovský oblak černého dýmu a neuvěřitelný smrad (jak v troubě to maso prskalo, tak se to na stěnám začalo připalovat.) V celé kuchyni se nedalo dýchat, trouba zaprskaná... maso ale musela dopéct a při každém otevření nový oblak. Mamka samozřejmě nadávala, že už to v životě nebude péct a lítala po domě, otevírala okna a utěrkou mávala kolem sebe, aby ten čoud šel rychleji ven. Ovšem není to poprvé, co takto pečení bůčku dopadlo. Rozčílená je do teď, protože měla v plánu péct tvarohový závin, na který už má zadělané těsto a nachystanou nádivku, a tak musí celou troubu nejprve pořádně umýt. Já smrdím taky, protože jsem s té době právě chystala večeři (mamka mě zaúkolovala) a pak ještě vyklízela myčku.

A dnešní jídlo? 
Fotek je tentokrát málo.

Oběd
Kynuté knedlíky se švestkovými povidly, strouhaný perník, mletý mák, tvaroh, máslo + kuřecí vývar (není vyfocený)
(Knedlíky jsem balila v pátek, mamka řekla, že budou na sobotu. Dneska jsem žadonila, že je nechci jíst a uvařím si něco jiného. Všechny prosby byly marné a opět jsem si vyslechla, že se snažím porušovat to, co mi řekla paní Náměstková. Alespoň jsem si to posypala sama tím, čím jsem chtěla a trochu si to polila máslem, protože jsem prostě musela.)

Večeře
Pečené plněné žampiony, řecký salát, tmavá bageta
(Zase recept paní Náměstkové. Nejspíš dodám i recept. S náplní jsem mírně bojovala, ale snědla jsem.)

Proto přidávám ještě jídlo z pátku. To jsem vstávala jako do školy, protože jsem i do školy šla. Jen na jednu, první hodinu. Kvůli písemné práci. Napsala jsem ji za 2 a šla zase domů. Ještě jsem vyřídila pár "organizačních" záležitostí u třídní profesorky a už jsem si to směle vykračovala vstříc domovu. Tedy spíš dědovu autu.

Snídaně
2 plátky žitného chleba, 2 plátky sýru Eidam 30%, odstředěné mléko s Protifarem (3 odměrky)
Svačina
Choceňský smetanový jogurt, jahody, kiwi, mandle a dýňová semínka


Oběd
Pečené kuře, rýže
(Kůži jsem odstranila.)
Večeře
Pohanka s restovanou paprikou a rajčetem, 3 plátky kuřecí šunky, ledový salát
(Nebyla jsem schopná to sníst. Udělalo se mi šíleně zle a mamka mě stále nutila a nutila, až jsem to nějakým způsobem teda snědla. Samozřejmě výčitky a deprese.)


PS.: Začínám mít tendence ubírat si z porcí a tajně vynechávat nebo rapidně zmenšovat svačiny. Nejhorší je, že si uvědomuji, jakou kravinu dělám a uvědomuji si to i v tu chvíli, kdy to dělám, ale zkrátka se nemohu zastavit.

Žádné komentáře:

Okomentovat