I přesto, že celý den neprosedím ve škole, si nejsem schopná najít chviličku na napsání smysluplného článku a večer se to snažím dohnat. Musím však přiznat, že mi poslední dobou vůbec nelezou do hlavy nápady na psaní článků. Možná je to i těma příšernými depresemi, které mne teď každý den doprovázejí na každém kroku.
Jídlo jakž takž zvládám, i když při jedení tučných mléčných výrobků se mi chce zvracet a večer mám po celém dni příšerné výčitky. Už třetí den mám nafouklé, tvrdé břicho a mám pocit, že každým okamžikem zkrátka musím prasknout. Samozřejmě jsem z toho nervozní a deprese se vždy prohloubí.
Jsem doma a když nad tím teď přemýšlím, vůbec si nedokážu představit, že bych byla ve škole. Jen sedím, koukám a mlčím. Bez jakéhokoliv náznaku nějakých emocí nebo toho, co se mi právě honí hlavou. Jako loutka. Okolo očí se mi dělají tmavé kruhy. Při každém česání v hřebenu zůstává dost vlasů. Na kostrči mám modřiny ze sezení a na ruce modřinu z odběrů.
Vracejí se tendence zmenšování si porcí. Dnes jsem vyšplhala na váhu, kde se ukázalo 48,5 kg, což je dobré znamení, jelikož se vidina hospitalizace začíná oddalovat. Bohužel, se tímto vracejí zlozvyky. Vždy, když se mi na váze číslo zvýšilo, měla jsem sklony k zmenšování nebo vynechávání jídel. A právě dnes jsem tu snahu měla znovu. Šidit režim.
Dopoledne jsem volala paní Náměstkové o radu s nafouklým břichem a při té příležitosti jí sdělila, že váha se pohnula směrem vzhůru. Moje "radost" však ihned opadla, když mi oznámila, že tučným mléčným výrobkům se nevyhnu až do 50-ti kg. Sevřelo se mi hrdlo, chtělo se mi plakat a křičet zároveň. Nenávidím to!!!
Chci z toho šíleného kruhu ven. Vůbec nevím, jak na ty příšerné deprese, výčitky a stres. Už nemám ani sílu brečet (nebo došly slzy). Často si v duchu nadávám za svou pitomost a neschopnost se z toho rychle dostat (i přesto, že vím, že "rychle" je to nemožné).
Zítra mám namířeno na 1 hodinu do školy, kvůli opakovacímu testu z českého jazyka. Nechci pak uhánět dopisování. Hrozilo mi neklasifikování z dějepisu, ale moje třídní profesorka a školní výchovný poradce v jednom byla tak ochotná, že dějepisářce vysvětlila, o co se jedná a ta mne nakonec klasifikuje (chyběla mi pouze známka z ústního zkoušení --> něktěří profesoři si na to u nás však potrpí).
Na závěr něco málo z dnešního jídelníčku:
(Připomínám, že od úterý jsem v "rychletloustnoucím" režimu (nevím, jak jinak nazvat ten nával tuků, který mám předepsaný od výživové poradkyně))
(Připomínám, že od úterý jsem v "rychletloustnoucím" režimu (nevím, jak jinak nazvat ten nával tuků, který mám předepsaný od výživové poradkyně))
![]() |
| Snídaně 2 celozrnné černé žitné chleby + cca 1/2 lžičky másla + 2 plátky kuřecí prsní šunky a zázvorový čaj s citronem |
![]() |
| Dopolední svačina cca 1/4 vaničky tučného tvarohu smíchaná s "kapkou" odstředěného mléka + jablko + skořice + vlašské ořechy a mandle |
![]() |
| Večeře brambory + brokolice + rajče s ledovým salátem |
K obědu jsem měla rozmixované vařené vepřové maso s bramborem na doporučení paní Náměstkové, abych se zbavila toho tvrdého nafouklého břicha (večeře byla také na její doporučení). A odpolední svačina obsahovala strouhanou mrkev s cca 1 lžící sýru cottage, vlašskými ořechy a dýňovými semínky (mrkev byla opět na doporučení výživové poradkyně).



Žádné komentáře:
Okomentovat