Návštěva výživové poradkyně

Né, nejedná se o paní Náměstkovou :D
PS.: Když už tu mám tu pyramidu, také Vám za čas vysvětlím, jak by měla taková správná potravinová pyramida vypadat a z čeho by se měla skládat. :)

V pondělí jsem zavítala k výživové poradkyni. Po krušných Vánocích, kdy jsem brečela nad každým soustem a stresovala se z porcí a skladby jídla, jsme se s mamkou domluvili na výživovém poradci. Protože mamka naopak bojuje s kily navíc, je pod dohledem odborníka, tudíž jsme ihned věděli, kterého vybrat.

Ráno jsme vyrazili s vidinou lepších začátků. Já po probdělé noci (byla jsem vynervovaná) a s medvídkem v ruce, kterého mi dal přítel, pro odvahu.

Paní Náměstková je milá, vřelá a příjemná dáma. Po pečlivém přeměření všech hodnot, se ukázal fakt, že podle velmi přísných tabulek snad ještě z minulého století, by má váha měla být 65 kilogramů. Přičemž moje nynější váha činí pouhých 49,5 kilogramu, při výšce 173 centimetrů. Obsah tělesného tuku mírně převyšuje 10 % (10,2%). Jako zdravý člověk bych však měla mít alespoň 20-21%. WOW! Sama jsem byla překvapená, kam až jsem se to dopracovala a jak se mi to vůbec "povedlo" za tak krátký čas.

Jakmile mi bylo vysvětleno, jak funguje zažívání (u zdravých lidí i nemocných anorexií či obezitou), divila jsem se, že ještě funguji. Poté jsme přestoupili do vyšší části mého těla --> hlava. Skutečně zajímavá přednáška o funkci mozku, jak zdravých, tak nemocných lidí. Vůbec jsem netušila, že vlastně tělo dává mozku signály, na co má chuť a že tyto signály dává proto, že to v tu danou chvíli potřebuje. A už vůbec jsem nevěděla, že náš mozek je teoreticky složen ze dvou částí, které jsou spojeny s jídlem. Jedna část zahrnuje tu, která je propojená s tělem a druhá je vlastně naše vůle (pokud jsem to tedy pochopila správně :D).

Nakonec mi byl sestaven jídelníček na míru a poskytnuto plno cenných a důležitých rad. Např.: Okamžitě odstěhovat váhu z mé koupelny (ano, nemilosrdně jsem se vážila každý den), zakrýt všechna zrcadla v domě, nepozorovat se na ulici ve výlohách, sklech a odrazech na autech, brát jídlo jako lék,...je toho tolik, že Vás tím nebudu zatěžovat.

Musím říci, že z ordinace jsem odcházela s úsměvem, dokonce i lepším pocitem po psychické stránce a odhodláním se striktně držet mého nového jídelníčku. Žádného jídla více, žádného jídla méně. Respektive se alespoň snažit dodržovat své přiměřené porce. Sice už mám tendence občas porušovat nebo si porce upravovat na svou velikost, ale vždy se zastavím ve svém počínání, vynadám si do blbců, několikrát se zhluboka nadechnu a snažím se o snědení určeného pokrmu. Přeci jen, dělám to pro sebe (tedy spíše pro své zdraví a především budoucnost), ale pro rodinu, která si se mnou vytrpěla dost. Vidět slzy v očích vlastní mámy...srdcervoucí záležitost. A prosby milované osoby...obrovský psychický teror --> (přítel mě prosil a žádal skoro se slzami na krajíčku).

Postupně Vám sem napíšu, jak se mi daří v těchto prvních dnech a jak se držím. Přidám ukázku mého nového jídelníčku a přemýšlím i nad porovnáním nového a starého stravovacího režimu. Také Vám sem "šoupnu" pár fotek (jídel i mě, pro postupné srovnávání, ale i proto, že mě zajímá, jak na mou postavu budete reagovat).

Tak pište, komentujte, ať si zaměstnám hlavu a nemyslím pořád nad jídlem a množstvím snědeného. :)